skins

Proudy ve skinheadském hnutí

V dnešní době došlo k rozštěpení skinheadského hnutí na několik proudů:

• Původní skinheads - skupina vyznávající určitý druh hudby (Převážně SKA a Reaggae dále i třeba Oi! , Punk nebo HC), životního stylu a ortodoxně odmítající myšlenky rasismu a nacismu. Původní skinheads jsou nepolitičtí.
• SHARP (Skinheads Against Racial Prejudice) - Ostře vystupují proti projevům rasismu a nacismu. Uznávají myšlenku Punks and Skins united! Odpočátku jejich vzniku byli apolitičtí, avšak dnes se mezi nimi samozvaně objevují levicově zaměření jedinci.
• RASH (Red and Anarchist SkinHead) - jedná se o příslušníky levice. Může se jednat o anarchisty, komunisty i socialisty, socialismus však není jejich původní myšlenkou. Slovo red má však v případě skinheads v západních zemích význam antifašistický/antinacistický. U nás je toto slovo spojováno se socialismem.
• White Power Skinheads - příslušníci krajní pravice, kteří se odštěpili z původního hnutí skinheads a zcela obrátili myšlenky původního hnutí. Jedná se o vysoce politicky aktivní skupinu, která hlásá rasovou nesnášenlivost, myšlenky nacismu a netoleranci. Jedním z jejich idolů je kupříkladu Rudolf Hess.
• Kališníci - nesmíme zapomenout na tuto typickou českou odnož skinheads, k níž se na počátku 90. let 20. století hlásilo více než 5000 členů. Odkaz byl jednoduchý: „nemáme rádi to, co není české“, takže jejich primárním nepřitelem byli Cikáni a komunisti. Jelikož začínali v době komunismu, byli velice často viděni ve společnosti punkerů, avšak s příchodem sametové revoluce se tyto dva styly jednoznačně rozdělily. Jejich hudba byla tvořena kapelami jako Orlík, Hubert Macháně či Tři sestry, později např. Patria. Je velice težké je někam zařadit, mohli si povykládat s WP skiny, jelikož nesnášeli cikány. Byli apolitičtí, chtěli se bavit, opět typickým českým mokem - pivem. Avšak tato éra měla jepičí život a mnoho z kališníků se stalo WP skiny, punkery (např. Lou Fanánek Hagen), či přestalo být skiny úplně.

Rozkol původního hnutí (postaveného na černošském, jamajském ska) nastává v 70. letech 20. století, kdy anglická národně-socialistická strana Národní fronta využila hnutí ve svůj prospěch - bouřící se, ale striktně apolitická mládež se tak stala údernými jednotkami Národní fronty v pouličních bitkách. Jejich pozici posilovala i média, která se snažila hledat co nejbulvárnější články o skinheads. Mnoho mladíků si proto bralo za vzor zejména tyto nacionalistické „špatné“ skinheads. Idea „ostrých hochů“ se záhy začala naplňovat mladými členy Národní Fronty a tak vznikla nová odnož s myšlenkami neonacismu a násilí. Tuto odnož zpopularizoval Ian Stuart Donaldson (zpěvák neonacistické skupiny Skrewdiver).

Příslušníci nenacistických skinheads dnes často tvrdě vystupují proti neonacistům, kteří z jejich hnutí vzešli, a snaží se šířit osvětu ve společnosti, aby nebyl příslušník hnutí skinheads pokládán za neonacistu, kterým ještě ze samotné podstaty své příslušnosti ke Skinheads zdaleka být nemusí. (Odhaduje se, že pravicově, nacionalisticky smýšlí méně než polovina součastných skinheads.)